1. Nejdříve si rozmysli, co chceš říct.
Děti jsou spontánní stvoření. Když chtějí, hrají si, spí, jedí a… mluví. Pokud chcete, aby se byl někdo schopný s vaším potomkem domluvit a aby vaše dítě umělo opravdu dobře komunikovat, naučte ho rozmyslet si, co chce říct, předtím, než začne mluvit. Bude mluvit lépe, naučí se přemýšlet o tom, co říká, bude zdvořilejší a navíc se vyhne tomu, že by říkal hlouposti.
2. Nehádej se pro nic za nic.
V životě každého dítěte nastávají takzvaná období vzdoru. V těchto životních etapách má dítě tendenci negovat naprosto vše, co druhý řekne. Neexistuje však jediný důvod, aby celé dětství vašeho potomka byla jediná kontinuální hádka. Naučte své dítě občas ustoupit.
3. Argumentuj smysluplně.
“Tomáš mi nechce dát knížku.” “A proč by si jí nemohl prohlédnout?” “Protože je prase!” Vaše dítě musí pochopit, že to, co řekne, by mělo dávat aspoň stopové množství jakéhosi smyslu a pravdivosti. Věty jako “protože je prase/blbá” nejsou argumenty. Tím, že budete svého malého tlačit k tomu, aby odpovídal smysluplně, vám umožní lépe nahlédnout do jeho slova a jeho to naučí nejen chápat svět kolem sebe, ale ještě získá širší slovní zásobu.
4. Neurážej druhé.
V žádném případě nedovolte svému potomkovi, aby ostatní urážel nebo byl sprostý. Vysvětlete mu, e to není hezké, správné a navíc tím ničeho nedosáhne.
5. Přiznej, pokud nemáš pravdu.
Nikdo není neomylný, ale téměř nikdo si to u sebe neumí přiznat. Vaše dítě by mělo. Ušetří mu to spoustu nepříjemností a navíc je život s pocitem vlastní omylnosti mnohem snazší. Chcete-li své dítě naučit přiznat vlastní chybu, jděte mu příkladem. Pokud se někdy s někým přete a potom zjistíte, že nemáte pravdu, přiznejte to a omluvte se.
6. Respektuj, pokud má druhý jiný názor.
Jsou v životě spory, ve kterých prostě neexistuje jediná správná odpověď. Pokud se dva lidé dohadují o nějaký takovýto problém, měli by se naučit respektovat názor toho druhého. Vysvětlete vašemu potomkovi, že různí lidé myslí různě a nikdo proto není méněcenný.
7. Nebuď emocionální.
Každý máme občas tendenci zahrát na city, litovat se, možná malinko vydírat. Není to však správné, je třeba to omezovat. Odnaučte své děti používat věty jako “Ty mě nemáš ráda” nebo “Jsi na mě zlá.” A samozřejmě je nepoužívejte ani vy proti němu.
8. Poslouchej, co druhý říká.
Jen těžko se můžou dva diskutující lidé dobrat k nějakému výsledku, pokud nebudou vnímat, co říká ten druhý. Vysvětlete vašemu synovi nebo dceři, že pokud chce jít do nějakého sporu, musí poslouchat, co ten druhý říká. Jenom tak můžeš rozumně oponovat a třeba se sám něco naučit.
9. Pokud tě někdo uráží, nereaguj stejně.
Urážky nic neřeší. Je ale důležité vysvětlit vašemu potomkovi, že i když je někdo sprostý na něj, nemá smysl odpovídat stejně. Vysvětlete, že tím, že je sprostý v podstatě přiznal protivník, že mu došly argumenty a prohrál.
Bonusová rada pro rodiče:
Když s dítětem vedete nějaký malicherný spor, nechte jej občas vyhrát. Je lepší, pokud si občas užije pocit triumfu v diskuzi, kde o nic nejde, než nikdy. A navíc, pokud budete neoblomní a neustoupíte ze svých pozic ani o píď, nestane se nic jiného, než že vaše dítě začne používat ve sporech stále více silnou munici.