Zajímavé články nejenom o dětech.
Čísla obézních dětí a dospělých se nebezpečně zvyšují. Více než 22 milionů dětí po celém světě ve věku do 5 let trpí nadváhou nebo obezitou. Obezita je nemoc, která vzniká ze špatného životního stylu a může vyústit k mnohem horším chorobám v budoucnu. A my se ptáme, jak lze obezitě u dětí dlouhodobě zabránit?
Asi každý z nás si v životě prošel obdobím, kdy se chtěl strojit jinak. Mít dlouhé vlasy, modré číro nebo třeba nosit disko kostýmy. Jak se má rodič zachovat, pokud jeho dítě začne nosit oblečení, které se mu nelíbí a se kterým se nemůže ztotožnit?
Podle nejnovějších průzkumů se 93 procent českých dětí cítí šťastných.
To znamená, že téměř každé desáté dítě je v životě nešťastné.
Děti stále více postihuje i tak “dospělá” věc, jako je stres.
Jak poznat, že je vaše dítě ve stresu?
A jaké jsou nejčastější zdroje dětského stresu?
Diskutovat potřebuje umět každý. Ať už ve škole, s kamarády anebo v dospělosti. Čím dříve se naučí kultivovaně a správně jednat, tím snadněji bude komunikovat po celý zbytek života. Naučte své dítě argumentovat, projevovat jeho názor ale zároveň naslouchat druhým.
Mami??? WTF??? GTFO!!! I to se můžete od svého dítěte dozvědět, pokud ho bez ohlášení oslovíte na chatu. Co že vám to vaše milovaná ratolest vlastně řekla? Jak se na chatu mluví? A je vůbec správné, abyste si se svými potomky povídali tímto způsobem?
Významným mezníkem raného rodičovství je naučit dítě chodit na nočník. Jednou zkrátka musí nastat konec pohodlnému způsobu života – i malý rošťák se do toho jednou musí dát sám. Úspěšný „výcvik“ dítěte je vytouženým cílem každého rodiče. Kolotoč plenek nahradí uklízení nočníku – první krok k nezávislosti dítěte byl učiněn.
Když se řekne pořad škodlivý mládeži, nejčastěji si představíme nahá těla nebo potoky krve. I na našich televizních obrazovkách však existují pořady, které mohou dětské mysli ublížit stejně intenzivně, ne-li dokonce ještě silněji. Jde o pořady, které představují pokřivený pohled na svět, deformované lidské osudy nebo třeba obsahují podprahové signály.
Dříve jsme děti kárali, aby si nebraly od cizích lidí bonbóny. Dnes se modlíme, aby si nezakládaly Facebook. Zdá se ale, že jako rodiče jsme vůči tomuto fenoménu bezmocní. Děti zde sdílejí osobní data a informace s ostatními a možná si nějaký ten „virtuální bonbón“ od neznámých uživatelů sem tam vezmou. Je skutečně Facebook tak velkou hrozbou pro malé teenagery? Dá se proti tomu bojovat?
Když se člověk naučil používat oheň, odnaučil se byt potmě. Rádio nás odnaučilo být potichu. A mobily být sami. Ale co naše děti? Určitě nechceme, aby byly sami, ale zároveň se v jejich rukou může mobilní telefon stát spíše hrozbou. Má mít dítě mobil? V jakém věku? A jak mu vysvětlit všechna rizika?
Smrt není nikdy snadné téma. To je také důvod, proč rodiče rozhovory na toto téma se svými dětmi odkládají až do doby, kdy jsou naprosto nevyhnutelné. Je to však opravdu správná cesta? Opravdu je fér odhalit celou pravdu o smrti dítěti ve chvíli, kdy s ní přišlo bezprostředně do styku?